Caraval - Recenze

Autor: Stephanie Garberová
Počet stran: 432
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: Egmont
Anotace: Než vstoupíte do světa Caravalu, mějte na paměti, že je to jen hra. Ať už jste o Caravalu slyšeli cokoli, určitě se to nevyrovná realitě. Je to víc než hra! Je to magie. Scarlett vždy toužila Caraval zažít a letos dostala pozvánku. Jenže vzápětí unese její sestru Tellu tajemný režisér celého představení. Není se čeho bát, Caraval je přece jen zdání. Ale co když ne? Ať už je to jakkoli, Caravalem musí Scarlett projít i se zlomeným srdcem a sestru rychle najít, než se spustí nebezpečný dominový efekt následků a navždy ji ztratí.

Z mého pohledu...
Scarlett a Donatella jsou sestry, které žijí na ostrově jménem Trisda. Obě dívky by se rády dostaly pryč od svého krutého a mocného otce. Scarlett má tu možnost, protože je zasnoubená s neznámým hrabětem, který, jak doufá, je dostane z tíživých okovů a vezme je společně s Donattelou pryč.

Scarlett má také, ale i jiný tajný sen. Už několik let píše dopisy slavnému mistrovi Caravalu. Už od mala se totiž touží zúčastnit jednoho velkolepého vystoupení, které se koná jednou ročně. A letos konečně obdržela pozvánku od Legendy...

Na knížku, jsem už nějakou dobu koukala, ale nemohla jsem se rozhodnout, jestli si jí mám přečíst. Ale jak vidíte, tak jsem si jí přečetla a nelituji toho. Na první pohled mě zaujala její krásná obálka, která na mě koukala z výloh knihkupectví. Když jsem si jí koupila, nehodlala jsem jí, dát z ruky a neustále jsem jí prohlížela, jak je krásná.

Knížku jsem četla zrovna, když jsem byla nemocná, a tak mi čtení zabralo jedno odpoledne. Ačkoli knížka nevypadá zrovna tence, stránky se četly samy. I když musím říct, že jsem od knížky očekávala něco jiného, a ne že by mě Caraval zklamal, ale nebylo to ono.

Námět knížky se mi velice líbil. Nápad to byl úžasný a celý příběh měl něco do sebe, ale přesto kdybych měla hodnotit, dala bych knížce tři hvězdičky z pěti. Takový průměr, protože jsem asi od poloviny knížky věděla, jak to dopadne. Neříkám, že si ji nemáte přečíst, mě se líbila a jsem ráda, že jsem jí četla, ale jak říkám, - nebo spíš píšu, - něco tomu chybělo.

Druhý díl si rozhodně přečtu, ale doufám že na tom autorka zapracuje. U hlavní hrdinky bych chtěla vidět zlepšení, protože ač mi byla sympatická, nějak extra mi nesedla. Hodně se mi líbila postava Donattely, která mi sedla o trošičku víc. Hodně mě taky zaujala postava Juliana. Byl takový tajemný, skoro celou dobu, jsem netušila, jestli mu můžu věřit a za to dávám autorce plus.

Knížku vám doporučuji, a na druhý díl se těším, i když doufám, že bude aspoň o trošinku lepší.