středa 31. ledna 2018

Plíseň - Siri Pettersen

Autor: Siri Pettersen
Počet stran: 456
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: Host
Anotace: Představte si, že jste lovnou zvěří v neznámém světě. Ve světě lidí, který pomalu umírá. Ve světě, odkud pocházíte a kde jste doufali, že konečně naleznete domov. Jenže to jste se pořádně spletli.
Hirka opustila Ymslandu, aby ji zachránila, a obětovala tak možnost být nablízku Rimemu, přestože po tom touží ze všeho nejvíc. Teď

 ji místo něj provázejí lovec nemrtvých a slepý. Boj o přežití není ovšem ničím ve srovnání s tím, co přijde, když Hirka pochopí, kým ve skutečnosti je a jakým nástrojem v mocenské hře se má stát. Původce plísně touží po tisíci letech konečně dosáhnout svobody. Svobody, kterou
mu může dát pouze Hirka.

Z mého pohledu...
Hirka opustila Rimeho i přes to, že jediné, co chce ze všeho nejvíc, je mu být nablízku. Hirka se po opuštění Ymslandu objevila v americkém Yorku. Myslela si, že jako bezocasá zapadne mezi ostatní, ale Hirka je odlišná i tak. Mluví cizím jazykem, proto se musí postupně učit slovíčka a dávat si vše dohromady. Hirka se musí se zjištěním, že jí nový svět nepřivítal zrovna s otevřenou náručí smířit a naučit se tam žít. S tím jí pomáhá i její havran Kuro, který prošel do nového světa s ní. Co se stane, když se Hirku pokusí unést? A dokáže přežít ve světě o kterém nic neví?

Na plíseň jsem se po dočtení Ódinova dítěte hodně těšila. Autorka dokázala v prvním díle vymyslet naprosto dokonalý příběh a já byla hodně zvědavá, jaký děj si pro nás připravila ve druhém díle a upřímně jsem se toho trochu i bála. Naštěstí nebyl důvod.
Plíseň krásně navazuje na první díl. Prvních pár stránek jsem sice tápala, ale hned jsem se zorientovala a začal nám úžasný příběh. Původně jsem se i bála, že Plíseň je takový vycpávkový díl, ale hned po začátku čtení, jsem byla vyvedena z omyli.

Bylo vážně zajímavé pozorovat, jak se Hirka snaží přežít v našem novodobém světě. Učí se používat mobil, i když vůbec nechápe, jak funguje nebo se snaží zapamatovat si, k čemu slouží pračka. Občas bylo velmi zábavné číst si Hirčiny rozhovory, tedy alespoň já jsem se u toho hodně nasmála.
Některé pasáže v knize, pro mě jsou nezapomenutelné. V knize se setkáváme i s problémem Hirčina nezletilého věku a pravda, že nemá žádné doklady a nikomu nemůže říct o jejích rodičích, - o kterých nic neví, - a ani odkud je.
I když byl příběh převeden do našeho světa, autorka zvládla udržet takovou tu fantasy-norskou atmosféru.

Čtení knihy mi zabralo opravdu málo času. Plíseň je opravdu čtivá a dobrodružná. Konec knihy a vlastně i celou knihu jsem doslova hltala stránku za stránkou. Pro mě osobně tam nebyla žádná hluchá místa. Autorka nám nic moc nezatajuje, a proto je i větším šokem zjištění všech zvratů. Hirku jsem si v tomto díle oblíbila ještě více, a proto pro mě bylo čtení opravdu velikým zážitkem.
Vám knihu doporučuji též a pokud jste nečetli první díl, udělali jste velikou chybu.
Za recenzní výtisk moc děkuji: https://www.dobre-knihy.cz/
A pokud si ji budete chtít koupit, můžete zde: https://www.dobre-knihy.cz/havrani-kruhy-2-plisen-313116.html

2 komentáře:

  1. Skvělá recenze. Tuhle sérii si chci děsně přečíst a furt jsem s ek ní nedostala, strašně se mi líbí ty morbidní, minimalistický obálky! :-)

    OdpovědětVymazat