Rudá královna - Recenze

Autor: Victorie Aveyard
Počet stran: 368
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: CooBoo
Anotace: Chudobou zasaženi Rudí žijí pod nadvládou Stříbrných - elitních bojovníků s nadpřirozenými schopnostmi. Pro sedmnáctiletou chudou dívku Mare Barrow se ale asi nikdy nezmění to, že patří mezi Rudé. Mare pracuje v paláci Stříbných, v městě, které nenávidí. Rychle nicméně zjišťuje, že přesto, že jí v žilách koluje červená krev, ovládá smrtící sílu. Taková, která je pro Stříbrné hrozbou a která by mohla zničit jejich nadvládu. Moc ale představuje nebezpečnou hru. Kdo v tomto světě rozděleném krví vyhraje?

Z mého pohledu...
Svět rozdělen krví.
Rudí jsou odjakživa sužováni nadvládou Stříbrných. Jsou utlačováni a nepřetržitě přesvědčováni o jejich zbytečnosti a bezmoci. Naopak Stříbrní jsou ztělesněním moci a majestátnosti. Mare Barrowová je normální Rudá dívka, která žije jen ve strachu o své bratry, kteří byli odvedeni do války, chudobě a utlačenosti. Všechno ale nabere jiný směr, když se Mare shodou okolností dostane do paláce a tam se snad ještě větší shodou okolností dovídá, že vlastně není tou pouhou Rudou dívkou, za kterou se sama a za kterou jí pokládali.

Na tuto knížku jsem ani neměla v plánu dělat recenzi, a proto je tento článek vydán tak pozdě. Původně jsem totiž chtěla udělat takové shrnutí všech tří dílů, ale po přečtení druhého dílu jsem se rozhodla, že bude lepší to napsat takto.

Rudá královna byla ta knížka, která mi prostě hned padla do oka. Prostě mi byla do očí a nejen tím, že reklamy na tuto knihu byly vážně všude. Na knihu bylo plno pozitivních, ale i hodně negativních recenzí a musím bohužel říct, že ty negativní recenze valně převažovali. Už od první stránky jsem prostě věděla, že se mi knížka bude líbit. Styl psaní se mi líbil a nápad na příběh se mi podle anotace hodně zamlouval. Autorka mě dokázala hned při začátku čtení dostat do děje a byla jsem napnutá v očekávání co bude dál.

Názor se mi trošičku změnil v okamžiku, kdy se Mare dostala do zámku. Ve chvíli kdy zjistili, že vlastně Mare není obyčejná dívka se věci začali trochu pokrucovat a věci byly lehce předvídatelné. Ne že by se mi to přestalo líbit, ale autorka už do toho zatáhla takovou tu klasickou klišoidní YA. 

Hlavní hrdinka mi hodně sedla. Byla sympatická, tvrdohlavá, trochu divoká, ale hlavně srdečná. Je oddaná své rodině, a hlavně svým bratrům o které se bojí a má je ráda, a i svému kamarádovi. Celkově postavy z celé knížky, autorka dokázala popsat naprosto dokonale. Mařinu sestru jsem sice neměla nějak extra v lásce, ale pořád jsem jí brala jako její sestru a měla takové kouzlo. Tak to měli snad všechny postavy, to své kouzlo, i když jsem nějakou postavu přímo nenáviděla. Zní to divně já vím, ale doufám že mě chápete. Prostě všechny postavy měli takovou rozmanitost a byli tak krásně napsané, že jste je prostě obdivovali.

Když knížku shrnu tak se mi moc líbila. Jak už jsem psala, děj mi přišel fakt dobrý a postavy úžasné. Když pomineme pár chybiček tak jsem s knížkou vážně spokojená a můžu jí jen doporučit.