P.S. Stále tě miluju - Recenze

Autor: Jenny Han
Počet stran: 304
Nakladatelství: CooBoo
Rok vydání: 2016
Amotace: Lara Jean nečekala, že se doopravdy zamiluje do Petera. Vždyť jen předstírali, že spolu chodí. Ale v jednu chvíli oba předstírat přestali a najednou je Lara Jean zmatenější než kdy dřív a neví co dělat. A pak se do jejího života vrátí kluk, co se jí dříve líbil, a spolu s ním i to, co k němu cítila. Je možné, aby byla holka zamilovaná do dvou kluků najednou? Půvabné pokračování knihy Všem klukům, které jsem milovala ukazuje, že láska není nikdy jednoduchá, ale že možná to ji činí tak úžasnou.

Z mého pohledu...
Potom, co se předstíraný vztah Lary Jean a Petera změnil v něco mnohem víc, si přiznali, co k sobě cítí a jsou konečně spolu. Šťastní, ale nevydrží navždy. Na internetu se objeví video, o kterém oba dva nevěděli a rozhodně nechtějí, aby se rozšířilo na veřejnost. A navíc John McClaren dostal konečně také svůj dopis a rozhodl se, že na něj odpoví. A tak se dostává znovu do života Lary Jean a sním také dávné city, které k němu Lara cítila. Lara Jean také není úplně šťastná, a to z toho, že na Petera má pořád veliký vliv, jeho bývalá přítelkyně Genevive a že se od ní nikdy úplně neodpoutal. Jejich vztah je tak vystaven mnoha zkouškám a není jisté, jestli je oba dokážou překonat.

Druhý díl nám navazuje přesně tam, kde skončil první. Byla jsem strašně natěšená na druhý díl, protože z knížky Všem klukům, které jsem milovala, jsem byla nadšená. Druhý díl nebyl lepší, ale také nebyl horší, protože oba díly jsou naprosto úžasné.

V knize má velikou roli John. Musím říct, že jsem si ho v knize hodně oblíbila. Je samozřejmé, že Peter je prostě na prvním místě, ale John není o moc dál. John byl v knize hodný, usměvavý a jeho scény s Larou Jean se mi opravdu hodně líbili. Prostě takový ideální tip kluka, kterého si snadno oblíbíte.

Tato kniha, je také stejně jako první díl hodně o rodině a přátelství. Víc se seznamujeme také s Genevive a zjišťujeme proč se chová tak, jak se chová. V některých částích mě hodně štvala, ale vlastně jí částečně i chápu. No a v knížce nechybí ani naše úžasná a milovaná Kitty. Opravdu mám ráda tu její snahu o to, najít tátovi přítelkyni a celkově se mi moc líbí ty chvíle strávené s rodinou Song-Coveyových.

Druhý díl sem si hodně užila. Opravdu moc mě knížka bavila. Byla čtivá a celá taková roztomilá, stejně jako první díl. Všem jí doporučuji a teď už mi jen zbívá si přečíst třetí, závěrečný díl trilogie o úžasné Laře Jean.

Ostrov lhářů - Recenze

Autor: E. Lockhart
Počet stran: 264
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: Host
Anotace: Přečtěte si to. A jestli se Vás někdo zeptá, jak to skončí, prostě LŽETE! Báječná rodina Sinclairových. Soukromý ostrov. Velice bystrá dívka, se kterou je něco v nepořádku. Skupina čtyř přátel – lhářů –, jejichž přátelství začne být destruktivní. Revoluce. Nehoda. Tajemství. Lži a další lži. Pravá láska. Pravda.

Z mého pohledu...
Myslím si, že jste o této knize už slyšeli. Já sama jsem na ni narazila v knihkupectví a celkově mě zaujala. Dobře jsem udělala, že jsem si pře čtením nečetla o čem kniha je, protože tak to pro mě bylo mnohem větší překvapení.

Knížka se četla velmi dobře, a tudíž jsem jí měla přečtenou opravdu za malou chvilku. Je napsána velice jednoduše, takže nemusíte mít strach, že bude knížka obsahovat zbytečně dlouhé věty o ničem. Na začátku budete zřejmě trochu zmatení, tedy aspoň já jsem byla, ale v průběhu děje pochopíte, že je to vlastně součást příběhu a je to vše krásně promyšlené.

Knížka tedy vypráví o velmi bohaté rodině, která na venek působí dokonale. V knize je ale úžasně popsáno, jak to vlastně je ve skutečnosti a jaký účinek mají na lidi nemalé peníze a jak to může ovlivnit jejich život. Součástí rodiny jsou čtyři lháři, - Cadence, Mirren, Gat a Johny. Je jim patnáct, jen tak se spolu poflakují a prostě si užívají volna. Na první pohled se zdá, že je nic netrápí a že je vlastně nemá co trápit.

Naše vypravěčka Cadence je o dva roky starší. Zažila nehodu, při které ztratila paměť a nepamatuje si co se stalo na ostrově v "létě patnáct". Trpí silnými migrénami, lituje se a je silně naštvaná, protože jí nikdo nechce nic říct. Všichni jí na její dotazy odpovídají vyhýbavě nebo jí neodpoví vůbec a někteří členové rodiny se chovají podivně. A Cadence si prostě nemůže vzpomenout, i když strašně chce. Co se vlastně na ostrově, v "létě patnáct" stalo?

Už od začátku jsem byla natěšená a napjatá, jak to všechno vlastně bude. Kniha je udávaná jako thriller což jsem ze začátku nechápala, protože mi to přišlo jako průměrná knížka pro náctileté. Postupně jsem ale měnila názor. Příběh se mi moc líbil, a poslední řádky jsem četla s otevřenou pusou a to doslova. Po dočtení jsem jen tak koukala do zdi a přemýšlela a vše si dávala do hromady. Byl to vážně úžasný zážitek.

Ani nevím, komu mám knížku doporučit. Mě se strašně líbila, i když čtu převážně fantasy a takovou tu dívčí romantiku. Osobně si myslím, že se vám bude Ostrov lhářů líbit. Alespoň trochu určitě. Pokud vás bude na začátku nudit, tak jí určitě neodkládejte, protože to stojí za to.

Víc vám toho bohužel nenapíšu, protože to ani nejde vyzradila bych vám celý děj. Takže si knížku určitě přečtěte a na viděnou u další recenze.

Šepotání - Recenze

Autor: A. G. Howard
Počet stran: 416
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: CooBoo
Anotace: Alyssa slyší šepotání květin a hmyzu, je to dar, který připravil o rozum už její matku. Pocházejí totiž z rodiny Aleny Liddelové, lépe známé coby Alenky z Říše divů, skutečné inspirace Lewise Carrolla, podle níž stvořil svůj proslulý fantaskní svět. Když se matčin stav zhorší, nemůže už Alyssa své dědictví dál popírat a zjistí, že na těch fantastických pohádkách, které zná z dětství, je víc pravdy, než by se mohlo zdát. Vydává se na útěk, který zavinila už kdysi dávno právě Alice. Trhlinou v zrcadle se dostane do Říše divů, jež je mnohem ponurejší, než jak ji zná z knížek a stáhne s sebou i svého nejlepšího kamaráda a tajnou lásku Zacha. Na druhé straně už na ně čeká podezřelý, ale svůdný Morpheus a provází je při jejich hledání. Ale dá se mu opravdu věřit?

Z mého pohledu...
Alyssa pochází z rodiny, kde všechny ženy počínaje známou Alenkou skončili v blázinci. A Alyssa si též myslí, že jí čeká stejný osud, protože slyší šepotání květin a hmyzu, což o bláznovství hodně svědčí. Ale brzy pochopí, že to není jen bláznovství, ale realita. Alyssa postupně odhaluje skrytá tajemství její rodiny a když se nakonec se svým kamarádem Zachem (do kterého je mimochodem hodně zamilovaná) propadne do samotné Říše divů, nestačí se divit. Průvodcem jim dělá svůdný Morpheus, na kterého si začne Alyssa vzpomínat, jako na svého přítele z dětství. Ten má pro Alyssu úkol, kvůli kterému jí vylákal do říše divů. Dá se mu ale věřit? A jaká další překvapení na Alyssu ještě čekají?

Určitě každý už zaregistroval tuto knížku. Ať už kvůli tomu, že se její autorka objeví na letošním Humbooku nebo kvůli její nádherné obálce. Ta kniha je nádherná i uvnitř, a nejen kvůli tomu že má zelené písmo (ano vážně má zelené písmo, no není to bomba??). Kniha je celá taková zvláštní, ale tím svým úžasným způsobem. Tato knížka vás vtáhne do svého děje a nechá vás tam i po přečtení.

Tato kniha je retellingem na Alenku v říši divů a jelikož já Alenku v říši divů zbožňuju, jsem ráda že tato knížka to jen posílila. Knížka ovšem není tak úplně retellingem, protože Alyssa v knížce nepředstavuje samotnou Alenku, nýbrž jednoho z jejích potomků. Už od samého začátku knížky, jsem byla uchvácena dějem, který se tam odehrával. Už jen z toho, jakým způsobem se Alyssa do říše divů dostala a co tam všechno se Zachem prožila mi spadla brada. Bylo to fascinující a úžasně vymyšlené. Od dočtení této knížky mám v pokoji zrcadlo a každý den zkouším, jak se dostat do Říše divů, protože já tam chci!! A ať si říká, kdo chce, co chce, jednou se tam také dostanu.

Alyssu jsem si už na začátku velmi oblíbila. Přišla mi jako taková rebelka, ale přitom měla i tu svou druhou stránku, ve které byla zamilovaná do svého kamaráda Zacha a chtěla pomoct své mámě zavřené v blázinci. Vlivem Morfea a tím co se o sobě, Alence a obecně o Říši divů dovídala, se také samozřejmě trochu změnila, ale tím způsobem, že si začala více uvědomovat, které věci jsou důležité a měla v plánu udělat to co je správné, ať už to bude stát cokoliv.

V této knize nechybí ani milostný trojúhelník. Já si samozřejmě hned zamilovala tajemného Morfea, takže celou knížku jsem fandila zrovna jemu. Né že by se mi Zach nelíbil, ale Morfeus je prostě Morfeus. Je to těžko, hodně těžko popsatelná postava, protože jsem u něho vystřídala několik emocí a názorů, ale i vlivem dalších dílů jsem se do něho prostě zamilovala.

S Šepotání jsem naprosto nadšená. Nejen úžasně napsané postavy, ale i úžasně napsaný příběh a stránky, které jsem četla doslova s otevřenou pusou. Knížku vám doporučuji a přečíst si jí prostě musíte.

Problémy knihomolů 2

Problémy knihomolů měly na stránce veliký úspěch, za což jsem moc ráda. A proto jsem se rozhodla udělat druhou část, tudíž Problémy knihomolů 2. Doufám, že se vám to bude líbit a že vám to zvedne náladu. 🙂🙂

Problémy knihomolů 2

Problém knihomolů č. 1: Rodiče

Pokud jste jako já (nezletilí), asi se v tomto problému najdete:
      Rodiče prostě nemůžou pochopit, že tu knížku nutně potřebuju mít doma, i když jsem jí četla v  knihovně nebo od kamarádky.

Problém knihomolů č. 2: Stránka

Prostě nenávidíme, když se chceme při čtení třeba napít, jenže omylem pustíme knížku a ona se nám zavře. Samozřejmě, že si nepamatujeme stránku, takže potom listujete knihou a při hledání si přečteme i to co bylo klíčové, takže máme prozrazený celý děj...

Problém knihomolů č. 3: Poloha

Půlku dne nám zabere jen to, že hledáme vhodnou polohu na čtení. A když už jí konečně najdeme někdo nás vyruší a většinou nás z toho hodně bolí za krkem.

Problém knihomolů č. 4: Mluva

Po dočtení knihy mluvíme velmi spisovně a ostatní na nás hledí jako bychom sem přišli z předminulého století, ne-li z jiné doby.

Problém knihomolů č. 5: Taška

Knížky všude taháme sebou. A prostě nám trhá srdce, když vytáhneme knížku z tašky a máme pokrčený, nedej bože potrhaný, přebal.

Problém knihomolů č. 6: Učení

Učitelé prostě nepochopí, že se nemůžete učit. Vy sedíte na té posteli se sešitem v ruce a snažíte se soustředit na látku, protože přece zítra píšete velmi důležitý test s Chemie, ale ta knížka vedle vás tak smutně kouká a přímo žebrá o vaši pozornost. A co bychom to byli za lidi, kdybychom jí nevyhověli že??

Problém knihomolů č. 7: Naděje

Když vaše oblíbená postava zemře, třeba zůstane v hořícím domě a nemá šanci na útěk, ale vy furt doufáte, že se v té knížce objeví s tím, že přežila.
      Ale neobjeví, protože vážně umřela...

 

Všem klukům, které jsem milovala - Recenze

Autor: Jenny Han
Počet stran: 320
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: CooBoo
Anotace: Milostné dopisy mají mnoho podob. Lara Jean nikdy žádný nedostala, ale pár už jich napsala – na rozloučenou. Lara žádnému klukovi nedala najevo, že se do něj zamilovala. Místo toho mu napsala dopis o tom, jak se cítí, pečlivě ho zapečetila a schovala do krabice pod svou postelí. Ale jednoho dne dopisy z krabice zmizí a Lara zjistí, že je někdo rozeslal. A najednou musí čelit všem svým pocitům, které před světem – a hlavně přímo před adresáty – pečlivě ukrývala! A jak se postupně vyrovnává s minulostí, zjišťuje, že něco dobrého to rozeslání dopisů přece jen přineslo.

Z mého pohledu...
Lara Jean už v životě párkrát zamilovaná byla. A pokaždé, když chtěla, aby její láska pominula, napsala dotyčnému dopis. Dopisy však nikdy neodeslala, ale schovávala si je v krabici pod postelí. Jednoho dne však Lara zjistí, že její dopisy někdo odeslal a ona se teď musí vyrovnávat s následky. A nejhorší na tom je, že jeden z dopisů byl pro Joshe, - bývalého přítele její setry, do kterého je možná ještě trochu zamilovaná. Aby mu dokázala, že to, co v dopise napsala, bylo už opravdu dávno, vymyslí s Peterem, dalším klukem, kterému Lara napsala dopis, plán. Budou předstírat, že spolu chodí, a tím ukáže Joshovi, že už do něj není zamilovaná a Peter zase naštve svou bývalou přítelkyni Genevive. Kupodivu jim jde plán opravdu dobře a vypadá to, že jim vše vychází. Potom se ale věci začnou trochu zamotávat a možná tenhle předstíraný vztah, povede úplně k něčemu jinému.

Už jenom samotná obálka knížky, je neskutečně krásná a sladká. Takový je ovšem i celý příběh Lary Jean, je to krásňoučká a slaďoučká knížka, ve které najdete překrásný zamilovaný příběh. Doslova jí hltáte a hltáte, stránku po stránce a písmenko po písmenku.

V příběhu je tedy samozřejmě klíčová láska s úžasnou zápletkou. Ale co tam také najdete a co se mi velmi líbilo, je rodina Lary Jean. Laře a jejím dvou sestrám Margot a Kitty před několika lety zemřela máma a od té doby je jejich táta na výchovu svých dcer sám, - ačkoli se možná ony starají víc o něho. Především Margot, jakožto nejstarší dcera převzala pozici mámy a tím se hodně změnil vztah s jejími sestrami. Lara a Margot jsou jako nejlepší kamarádky, a když odjede Margot na vysokou školu do Skotska, opravdu moc si chybí. Nejmladší sestra Kitty, je prostě dokonalá. Je to devítiletá, prohnaná mladší sestra, která nedělá nic jen tak a vy jí prostě milujete.

Lara Jean je podle mě hodně sympatická postava. Když jsem knížku četla, říkala jsem si, že bych rozhodně nechtěla, být v její kůži, když zjistila, že se její dopisy rozeslali, ale když potom vidím, jak sebere odvahu a naprosto skvěle se s tím vyrovná a k čemu jí to nakonec přivede, mám sto chutí si s ní to místo vyměnit. Lara je prostě svá a svým způsobem potrhlá a je jí jedno jak působí na okolí, což se mi moc líbí. A na druhou stranu i trochu nejistá a potřebuje v některých věcích trochu popostrčit. Prostě jsem si Laru neskutečně oblíbila.

I tady v knížce jsem si našla kluka, do kterého jsem se úplně zamilovala. A nemůže to být nikdo jiný než Peter Kavinský. Na první pohled působí jako klasický nagelovaný a namyšlený frajírek, ale pravdou je, že je to ten nejbáječnější kluk. Na Peterovi, jsem nenašla žádnou chybu a úplně jsem milovala scénky s Larou a Peterem. Peter je vtipný, hodný, a dokonce je i někdy romantik. No, a tak mi potom řekněte, která holka by se do něho nezamilovala? :D

Tuhle knížku jsem si zamilovala prakticky hned, co jsem jí uviděla. Vždycky se k ní ráda vrátím a znovu si jí přečtu, protože mě vždy rozesměje. Ani nevíte, jak se těším na filmové zpracování. Když jsem zjistila že bude natočen film, úplně jsem skákala radostí. Každopádně vám ji doporučuji přečíst, protože knížka vykouzlí úsměv nejen na tváři, ale i v srdci.  

Problémy knihomolů

Ahojky, tenhle příspěvek mě napadl tak náhodou když jsem projížděla Wattpad a byly tam různé podobné "povídky" a tak jsem si řekla proč něco podobného nezformulovat jako článek? No tak jsem to zkusila a vyšlo z toho toto. Tak doufám, že se vám to bude líbit a že se v tom najdete. A rozhodně mi napište, jestli byste chtěli víc takových článků. 😋😋

                            Problémy knihomolů

Problém knihomolů č. 1: Úmrtí

Když si v knížce zamilujeme nějakou postavu, ale autorka ji nemilosrdně pošle na smrt.

 

Problém knihomolů č. 2: Spoiler

Nikdo s námi nechce chodit do kina, protože jsme hrozní spoileři a filmy srovnáváme s knihami: "Pane bože, četl režisér vůbec knihu?, Takhle to nebylo, to auto bylo modré!! Hele, teď tam přijde!!, Neboj ona neumřela, na konci se zase objeví!..." 😃😃

 

Problém knihomolů č. 3: Bolest a prázdnota

Při cestě z knihovny vás ještě týden bolí záda a při cestě z knihkupectví vás bolí pohled na prázdnou peněženku.

 

Problém knihomolů č. 4: Rušení

Když si čtete knížku a někdo vás ruší: "O čem to je?"

                                                              "Kdo to napsal?"

                                                              "Je to zajímavý?"

                                                              "Kolik to má stran?"

Problém knihomolů č. 5: Učitelka

Když přijde učitelka do třídy a začne nadávat, že nikdo z nás nečte. V tu chvíli odrhnete oči od knihy, vrátíte se zpátky do reality a pomyslíte si "Co to sakra...!"
 

Problém knihomolů č. 6: Paperbacky

Nemáme rádi paperbacky. I když jsme co nejopatrnější, vždy se ta knížka aspoň trochu poničí.
 

Problém knihomolů č. 7: Živá bytost

Ke knížce se chováte jako k živé bytosti. Když vám spadne začnete ji objímat a všelijak se jí omlouvat. A potom se s vámi nikdo nebaví, protože vy jste "ta divná", ale vám je to jedno, protože máte přeci knihu ne?

 

Divoká píseň - Recenze

Autor: Victoria Schwab
Počet stran: 336
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: CooBoo
Anotace: Napínavé převyprávění příběhu Romea a Julie v temném městě Verity, kde najdete všechno, jen ne bezpečí… protože tohle místo ohrožují monstra, která se zrodila z násilí. Kate touží být tak nemilosrdná jako její otec, který vládne Severní části Verity, nechává nestvůry potulovat po městě a vybírá od lidí peníze za jejich bezpečí. Po pěti letech na internátních školách se Kate konečně vrací domů a chce ukázat otci, že je stejně nelítostná jako on. August chce být člověk. Ale není. Je nestvůrou, která dokáže krást duše pomocí hudby. Jeho otec řídí Jižní část města a snaží se chránit nevinné. August je jeho tajná zbraň. Jejich město je rozdělené. Jejich město se rozpadá. A Kate a August jsou jediní, kdo chápou obě strany, jediní, kdo jsou schopní něco udělat. A přitom tak rozdílní… Ale jak se může člověk rozhodnout, jestli bude hrdina nebo zloduch, když je tak těžké rozlišit, co je co?

Z mého pohledu...
"Zrůdy a zrůdičky velký i malý, vás by si, dětičky, k večeři daly."
Kate Harkerová by se za vzornou studentku považovat nedala. Pečlivá je jen v tom, jak vymýšlet způsoby, jak se ze školy dostat a neustále se pokouší, aby ji z každé školy vyloučily. Nikdo to nevidí jinak, než že chce Kate na sebe nalákat pozornost a že je nevychovaná. Ale Kate k tomu má důvod. Za vším tím se skrývá plán, jak se dostat zpátky do Verity kde její otec vládne Severní části města plného příšer a monster, která se zrodí z každé násilnosti, z každého přepadení, z každé smrti.

August chce být člověk. Ale není. Je to nestvůra, která dokáže krást duše, pomocí hudby. Jeho otec řídí Jižní část města a snaží se chránit nevinné a August je jejich tajná zbraň.

Knížka mě zaujala od okamžiku, kdy poprvé navštívila regály knihkupectví. Avšak koupi jsem hodnou chvíli odkládala, což byla chyba.

Příběh je vyprávěn ze dvou pohledů. Kate a Augusta. O trochu radši jsem měla kapitoly vyprávěné z pohledu Kate. Byla tak akorát drzá, tvrdohlavá a ironická, což se mi moc líbilo. Všechny tyto vlastnosti k ní naprosto úžasně seděly a její výstupy byly tak akorát. August byl na rozdíl tichý a sám se sebou nespokojený. Držel se od všeho dál, všechno zlé, co měl provést, prováděl s odporem, i když to bylo dá se říct pro jejich dobro.

Knížka se úžasně četla. Na každé stránce byla nějaká ta akce a nebyla tam žádná hluchá místa. Celou dobu jsem byla napjatá, a proto jsem knížku nemohla jen tak odložit.

Autorka dokázala vymyslet a napsat příběh plný akce, lží a zvratů. Nebyl to žádný románek a sem tam se objevilo pár mrtvol. Styl psaní mi neskutečně sednul a díky způsobu jakým byla kniha ukončena se neskutečně těším na druhý díl.

Divokou píseň mohu doporučit všem, kteří milují napětí a monstra, úžasně vsazená do příběhu a těm kteří si chtějí přečíst vážně dobré fantasy.

Možná jednou - Recenze

Autor: Colleen Hoover
Počet stran: 392
Rok vydání: 2017Nakladatelství: Yoli
Anotace: Sydney žila v dokonalém světě – dobrá škola, práce, skvělá kámoška i úžasný přítel. Jenže pak zjistí, že její přítel ji podvádí a nádherná bublina perfektní idylky praskne. Naštěstí je tu záhadný soused a jeho hudba, který dá Sydney novou naději. Ale psát písně, stejně jako žít vlastní život, není nikdy snadné…

Z mého pohledu...
Sydney se v jeden den rozpadne celý život, a to ještě v den jejích dvacátých druhých narozenin. Zjistila, že jí její přítel podvádí se svou nejlepší kamarádkou a k tomu spolubydlící. Okamžitě si balí věci a bez rozmyslu kam jít, odchází. Až poté si uvědomí že nemá kde bydlet. Naštěstí se situace ujme hudebník Ridge, který bydlí naproti. Sydney tak nachází nový domov, trochu bláznivé přátele a možná i lásku. Je to ale mnohem složitější, než si myslela, - Ridge je totiž hluchý, a ještě k tomu má přítelkyni Maggie, kterou opravdu miluje a Sydney jí nechce provést to samé, co se stalo jí samotné. A tak Sydney nezbývá nic jiného než doufat, že možná jednou nastane ten pravý čas...

Na knížku Možná jednou, jsem se neskutečně těšila. Od knížky jsem měla veliké očekávání a zaujala mě jak anotace, tak už jen samotná obálka. S autorkou Colleen Hoover to byla moje první zkušenost a rozhodně ne poslední.

Knížka byla neuvěřitelně čtivá, a i když má kniha necelých 400 stran, budete jí mít přečtenou velice rychle. Hodně tomu pomáhají i textové zprávy, které slouží jako hlavní komunikace mezi Sydney a Ridgem, což mě na knize velice zaujalo.

Příběh je naprosto neuvěřitelný. Ačkoli se může kniha zdát na pohled jako obyčejný román na oddech, není to mu tak. Knížka v sobě skrývá o mnoho víc a donutí vás se hodně zamyslet. Příběh je napsán přesně na to, aby, jste prožívali všechny pocity s hlavními hrdiny. Knížka se zaměřuje hlavně na lásku a hudbu, která jsou v knížce úplně nádherně vyjádřena.

Jak už jsem psala, knížka je velice spojena s hudbou, a proto se mi neskutečně líbil playlist, který jsem našla hned po otevření knihy. Jedná se o osm písniček, které vytvořil zpěvák Griffin Peterson a jejichž texty se v knížce postupně objevují. Playlist najdete buď na oficiálních stránkách uvedených v knize nebo například na Spotify jako album pod názvem Maybe Someday. Podle mě je to vážně úžasný a originální nápad.

Tato kniha mě dokázala mnohokrát rozesmát, ale i rozbrečet. Jedná se o srdcervoucí příběh, který vás nenechá jen tak.

Příběh je vyprávěn z pohledu dvou postav. První z nich je Sydney. Jedná se tedy o dívku, která se po zjištění že ji přítel podvádí objeví u Ridge doma. Velice jsem si jí oblíbila, přišla mi jako strašně sympatická a správná holka. V knížce hrála velice silnou, což se mi velice líbilo, a hlavně i proto jsem si jí oblíbila. Jako druhou postavou je Ridge. Ze začátku, jsem ho měla ráda, ale s postupem čtení knihy mi přišel čím dál tím míň sympatický. Ale když se podívám na celou věc z jeho pohledu, ani se tomu moc nedivím. Pohledy obou hrdinů se mi neskutečně líbili a hlavní bylo, že autorka dokázala úplně perfektně popsat pocity obou postav.

Knížka se mi tedy neskutečně líbila a všem jí doporučuji. Je to výjimečný a dojemný příběh s úžasným dějem, a proto jen přeji úžasné čtení (a nezapomeňte si kapesníčky).

Caraval - Recenze

Autor: Stephanie Garberová
Počet stran: 432
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: Egmont
Anotace: Než vstoupíte do světa Caravalu, mějte na paměti, že je to jen hra. Ať už jste o Caravalu slyšeli cokoli, určitě se to nevyrovná realitě. Je to víc než hra! Je to magie. Scarlett vždy toužila Caraval zažít a letos dostala pozvánku. Jenže vzápětí unese její sestru Tellu tajemný režisér celého představení. Není se čeho bát, Caraval je přece jen zdání. Ale co když ne? Ať už je to jakkoli, Caravalem musí Scarlett projít i se zlomeným srdcem a sestru rychle najít, než se spustí nebezpečný dominový efekt následků a navždy ji ztratí.

Z mého pohledu...
Scarlett a Donatella jsou sestry, které žijí na ostrově jménem Trisda. Obě dívky by se rády dostaly pryč od svého krutého a mocného otce. Scarlett má tu možnost, protože je zasnoubená s neznámým hrabětem, který, jak doufá, je dostane z tíživých okovů a vezme je společně s Donattelou pryč.

Scarlett má také, ale i jiný tajný sen. Už několik let píše dopisy slavnému mistrovi Caravalu. Už od mala se totiž touží zúčastnit jednoho velkolepého vystoupení, které se koná jednou ročně. A letos konečně obdržela pozvánku od Legendy...

Na knížku, jsem už nějakou dobu koukala, ale nemohla jsem se rozhodnout, jestli si jí mám přečíst. Ale jak vidíte, tak jsem si jí přečetla a nelituji toho. Na první pohled mě zaujala její krásná obálka, která na mě koukala z výloh knihkupectví. Když jsem si jí koupila, nehodlala jsem jí, dát z ruky a neustále jsem jí prohlížela, jak je krásná.

Knížku jsem četla zrovna, když jsem byla nemocná, a tak mi čtení zabralo jedno odpoledne. Ačkoli knížka nevypadá zrovna tence, stránky se četly samy. I když musím říct, že jsem od knížky očekávala něco jiného, a ne že by mě Caraval zklamal, ale nebylo to ono.

Námět knížky se mi velice líbil. Nápad to byl úžasný a celý příběh měl něco do sebe, ale přesto kdybych měla hodnotit, dala bych knížce tři hvězdičky z pěti. Takový průměr, protože jsem asi od poloviny knížky věděla, jak to dopadne. Neříkám, že si ji nemáte přečíst, mě se líbila a jsem ráda, že jsem jí četla, ale jak říkám, - nebo spíš píšu, - něco tomu chybělo.

Druhý díl si rozhodně přečtu, ale doufám že na tom autorka zapracuje. U hlavní hrdinky bych chtěla vidět zlepšení, protože ač mi byla sympatická, nějak extra mi nesedla. Hodně se mi líbila postava Donattely, která mi sedla o trošičku víc. Hodně mě taky zaujala postava Juliana. Byl takový tajemný, skoro celou dobu, jsem netušila, jestli mu můžu věřit a za to dávám autorce plus.

Knížku vám doporučuji, a na druhý díl se těším, i když doufám, že bude aspoň o trošinku lepší.  

Dcera čarodějnice - Recenze

Autor: Paula Brackston
Počet stran: 320
Rok vydání: 2017
Vydavatelství: Omega
Anotace: Na jaře roku 1628 nalezne mladá Bess Hawksmith bezvládné tělo své matky viset ze stromu. Ví, že pouze jeden člověk ji může uchránit před stejným osudem - Gideon Masters, Warlock. Ví také, že jeho pomoc nebude zadarmo. V současnosti si Elizabeth v Anglii žije celkem spokojeně. Strávila staletí o samotě, hodně cestovala, přežila epidemie, války i smutek ze své nesmrtelnosti. Její osamělost náhle skončí, když se spřátelí s dospívající dívkou jménem Tegan. Ačkoli je to proti všem jejím zásadám, Elizabeth otevře své srdce Tegan a začíná ji trénovat na čarodějnici. Ale Gideon nespí a před ničím se nezastaví. Za svou pomoc si nárokuje Elizabethinu duši. A Bess nyní musí bojovat za záchranu sebe sama – a navíc, musí chránit dívku, kterou miluje jako svou dceru.

Z mého pohledu...
V roce 2007 se Elizabeth přestěhovala do malého domečku na okraji lesa. U domku se nachází i zahrádka, která je pro Elizabeth velmi důležitá, protože zde porostou nejrůznější bylinky, které jsou potřebné k vytvoření nejrůznějších léčivých mastí a olejíčků.

Elizabeth, jakož to samotářku, která se moc nestýká s lidmi, překvapí mladá dívenka, která jí pozorovala při práci na zahradě. Když poté potká dívenku v obchodě a představí se jí jako Tegan, začnou spolu trávit hodně času a spřátelí se. Elizabeth, nechává Tegan jí pomáhat sázet bylinky na zahrádce a dělat jí společnost při prodeji jejich výrobků na místním trhu. Tegan se později dozvídá, že Elizabeth není jen nějakou bylinkářkou, ale čarodějkou, a tak Tegan pozorně poslouchá příběh, který jí Bess vypráví.

1627, Batchcombe
Bess žije se svou matkou, otcem a se svými dvěma sourozenci poklidný život na statku. Maminka mladou Bess učila domácí léčitelství a léčivým bylinkám. To však netrvalo dlouho, protože jejich osadu zachvátil mor. Během toho zemřel její otec, a dokonce i oba její sourozenci. Bess s její maminkou se podařilo přečíst, ale později byla Bessina maminka nařčena z čarodějnictví, vzhledem k tomu že se jim podařilo přežít.

Bessinu matku popravili a za nedlouho poté se Bess, na matčino přání vydává za Gideonem Mastersem, mužem, který jí měl údajně pomoci ubránit se od jejího pronásledování, což se také stalo. A tak se nakonec Gideonovi podařilo, z obyčejné dívky, která pomáhala lidem, stala čarodějnice.

Po obřadu, ze kterého vyšla Bess jako čarodějnice, si uvědomila že se v Gideonovi ukrývá ještě větší zlo, než si myslela, a proto se dává na útěk. To však netuší, co má ještě před sebou.

Tato knížka, mě zaujala už jen svým krásným obalem. Podle všeho slibovala romantickou, historickou fantasy, a i když historické knihy nečtu, knížka mě natolik zaujala, že jsem si jí přečíst musela.

V knížce se nám střídají různá staletí. S Bess se například seznamujeme v roce 1627, kdy žila se svou rodinou na statku, nebo rok 2007 (současnost).

Dcera čarodějnice je podle mě, úžasný román, který mě bavil od začátku až do úplného konce. Děj byl krásně popsán, a proto bylo snadné se do knížky vžít tak, že jste si dokázali perfektně představit vše co bylo v knížce napsáno. Velmi se mi líbilo, že autorka do příběhu zařadila například řádění moru a, nebo lovení čarodějnic, které se v historii vážně vyskytovalo.

Bess mi byla hodně sympatická a taky proto se mi velmi líbilo cestování mezi staletími. Jedná se o velmi hodnou mladou dívku, která pomáhá ostatním.

Od knížky jsem očekávala trochu něco jiného, ale právě proto mě kniha velmi příjemně překvapila. Autorka mohla do příběhu, přidat více čarodějnických prvků, a proto mi knížka více přišla jako historický román, než knížka o čarodějnicích.

Musím uznat že Paula Brackston, je velmi úžasná autorka, která umí napsat velmi dobrý příběh. Knížku jsem přečetla během dne, protože jsem se od ní nemohla odtrhnout. Takže jí vám mohu doporučit a popřát vám příjemné čtení.

Mí oblíbení knižní autoři

1. J. K. Rowling
Mojí první oblíbenou autorkou je jak jinak, než J. K. Rowling. Jako většina z vás, jsem si zamilovala sérii Harryho Pottera a tato série i s autorkou patří mezi mé TOP 1. Určitě jste si oblíbili i autorčiny jiné knihy jako třeba Fantastická
zvířata a kde je najít nebo autorčin román Prázdné místo, který mám doma, ale ještě jsem se k ní nedostala. Věřím, že máte autorku stejně rádi jak já. 😊😊


2. Sarah J. Maas
Mojí druhou autorkou, je nynější velmi populární autorka Sarah J. Maas. Její série skleněného trůnu je úplně úžasná a totéž m
ohu říct o sérii Dvoru trnů a růží. Pokud jste tyto dvě série nečetli, tak vám je rozhodně doporučuji a pokud jste je četli, tak mi dáte za pravdu, že Sarah. J. Maas, je výjimečná autorka. 😉😊





3. A. G. Howard
Další moji velice oblíbenou autorkou, je A. G. Howard. Sérii Šepotání úplně miluju a můžu jí doporučit úplně každému. Potom se moc těším na autorčinu další knížku, a to Krverůž, která by měla vyjít 13. září. Jinak A. G. Howard, můžete potkat na Humbooku 2017, který se bude konat 7.10 v MeetFactory Praha. Určitě doražte.😊💕💕





4. Kiera Cass
K mojim oblíbeným autorům, se dále řadí autorka Kiera Cass. Na mém blogu, jste mohli vidět recenzi na knihu Siréna, která byla naprosto skvělá. K autorčině známé sérii patří také Selekce, která se mi líbila o něco víc. Její knížky sice nepatří k literárním bombám, ale její knížky si určitě zamilujete stejně, jako já. ❤❤




5. C. S. Lewis
Ano, všimli jste si správně C. S. Lewis, je můj jediný knižní autor, řadící se k mužům. Většinou mi sednou spíše autorky, než autoři (možná to bude proto, že jsem dívka😃😃). Úplně miluju, a to už dlouho, jeho sérii Letopisy Narnie. Když jsem poprvé viděla film, věděla jsem, že přečíst si knížku bude nutnost. Celá série, je spíše psána pro děti, přesto sem si styl psaní zamilovala. C. S. Lewis má i další úžasné knihy a velmi vám je doporučuji.


Doufám, že se vám můj článek o mých oblíbených autorech líbil a do komentáře, mi napište zase ty vaše oblíbené autory.