středa 27. června 2018

Naslouchač - Petra Stehlíková


Autor: Petra Stehlíková
Počet stran: 374
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: Host
Anotace: Po Velké válce je svět rozdělen na dvě části, jedna je obyvatelná a druhá je zamořená jedovatými plyny. Obyvatelnou polovinu chrání štít, který čerpá energii ze zvláštního nerostu zvaného sklenit.
V blízkosti štítu žije národ sklenařů, kteří jako jediní dovedou

sklenit těžit. Platí však za to vysokou daň. Nejenže energetické pole štítu odkazuje sklenaře k životu v téměř středověkých podmínkách. Těžba sklenitu způsobuje mnoho nemocí a znetvoření. Navíc byli sklenaři zotročeni lidmi z nížin.
Třináctiletá Ilan se jako jedno z mála dětí narodila bez deformací. Aby nebyla odvedena od své rodiny, od dětství se vydává za chlapce a skrývá se v hábitu s maskou, který musí sklenaři nosit na znamení podřízenosti. Díky své schopnosti naslouchat sklenitu se začíná učit sklenařským brusičem.
Její dar je tak výjimečný, že si ji vybere sám kapitán pětadvacítky, družiny bojovníků, jež má za úkol chránit sklenářská města před nebezpečnými tvory zrozenými z otráveného vzduchu za štítem, kterým sklenaři říkají Nasterea.
Ilan ví, že musí za každou cenu uchránit své tajemství. Před pětadvaceti bojovníky, nepřáteli, kteří zotročili její lid. Přesto se nedokáže ubránit, postupně se s muži sbližuje a zjišťuje pravdu, která byla sklenařům po celá léta tajena.


Z mého pohledu...
Upřímně vůbec nevím, jak bude tato recenze vypadat, protože popsat vám svět, postavy a všechno týkající se této knihy prostě bude hodně těžké. Autorka vymyslela tak báječný a propracovaný svět, který nelze slovy ani písmem vyjádřit.

Začala bych asi u hlavní postavy. Ilan byla neobvyklá hlavní hrdinka, ale já jsem si jí hned zamilovala. Hodně se mi líbilo, že to nebyla klasická devatenáctiletá teenagerka s drzostí puberťáka, ale ještě předpubertální zvědavá dívčina. Celou knihu jsem s ní prožívala a musím říct, že s ní byla strašná sranda. Nejsem si jistá, jestli jsem byla jediná, ale v jedné části knihy jsem se rozbrečela. Nebylo to tím, že by tam někdo zemřel, ale kvůli tomu, jak se k Ilan chovali. Jako kdyby byla zvíře se smrtelně nakažlivou nemocí. Ale nechci vám spoilerovat.

Věc, která mě v knize hodně nadchla je to, že se příběh odehrává v Rusku. V Uralském pohoří. A co se toho týče, nadšená jsem byla i z toho, že autorka do příběhu zakombinovala i záhadu Ďatlovovy výpravy-Mrtvé hory-Hory mrtvých nebo jak tomu chcete říkat. Pokud to neznáte, je to vlastně taková záhada, která se stala 2. února 1959. Je to označení pro zatím neobjasněné úmrtí devíti členů turistické výpravy v ruském pohoří Ural. Je plno spekulací o tom, co se vlastně stalo a já už od mala sleduji filmy a dokumenty o této výpravě, protože mě to hodně zajímá. A ani netušíte jakou radost jsem měla, když jsem o tom četla i v této knize. A musím říct, že to autorka sepsala a vymyslela bravurně.

Příběh se pohybuje na hranici Fantasy a Dystopie. Vlastně je to taková daleká budoucnost, ale já jsem měla trošku problém přijmout skutečnost, že je v tomto světe elektrotechnika. Na jedné straně tu máme svět jako ze středověku, ale na té druhé tu techniku jako jsou letadla a tak. To mi tam právě moc nesedělo, ale zase mi to ve čtení nedělalo žádný problém.

I přes to musím uznat, že Naslouchač je jedna z nejlepších knih, kterou jsem zatím četla. Příběh je nepředvídatelný, dobrodružný a výborně propracovaný. Je hodně komplikovaný, ale to dávalo knize ještě větší grády. Já neskutečně moc děkuji Petře Stehlíkové za poslání knížky. Budu ji do nekonečna uctívat a doporučovat všem lidem, které potkám a budu se strašně moc těšit na druhý díl, který nutně potřebuji.

Žádné komentáře:

Okomentovat